Očkování proti žloutence

Hepatitida, neboli žloutenka, se u nás nejčastěji vyskytuje v typech A, B a C. Infekční žloutenka typu A, označovaná rovněž jako “nemoc špinavých rukou”, se do těla dostává ústy. K nakažení dochází konzumací potravin či tekutin kontaminovaných infikovanou stolicí. Virové hepatitidy typu B a C se do těla dostávají průnikem infikované tělesné tekutiny (krev, sperma, sliny, poševní sekret) do krve příjemce. Viry se usazují v játrech, kde způsobují zánět tkáně. Nebezpečí představují zejména žloutenky typů B a C, u kterých akutní forma může snadno přejít v chronickou. Její neléčení pak vede k cirhóze či dokonce rakovině jater. Proti žloutence typu A a B je možné očkování. Očkování proti žloutence typu C zatím možné není, neboť nebyla vyrobena vakcína.

Inkubační doba hepatitidy A je 15 – 50 dní, hepatitidy B 4 – 6 měsíců a hepatitidy C 15 – 160 dnů. První příznaky se objevují až po uplynutí inkubační doby. Zpočátku nemoc připomíná chřipku – dostavuje se bolest kloubů a svalů, celková únava, teploty. Samotná žloutenka se pak díky zvýšené tvorbě žlutého barviva (bilirubinu) projeví zežloutnutím kůže a očního bělma. Převažuje nechutenství a citlivost v oblasti jater. V některých případech se dokonce nedostaví příznaky žádné a nakažený o své nemoci neví, stává se ale nebezpečným přenašečem.

Rizikovými skupinami pro typ A jsou zejména školní děti a děti v mateřských školách, mladí lidé do 35 let a cestovatelé či lidé s cestováním profesně spjatí. Pro typy B a C jsou to zase narkomani, prostitutky, mladí lidé v období dospívání, zdravotníci, policisté, a podobně.

Jak se před žloutenkou chránit?

Ochrana před hepatitidou spočívá v prevenci, zejména v dodržování hygieny a očkování proti žloutence. Pro typ A je vakcinace doporučená. Už za 14 dní po první dávce vakcíny se vytváří protilátky, které před případnou infekcí ochrání. Pokud tedy plánujeme například dovolenou, stačí nechat se očkovat 14 dní před odjezdem. Na dovolené existuje zvýšené riziko konzumace kontaminovaných potravin – zmrzliny, kostek ledu v nápojích, pomazánek, nedostatečně tepelně zpracovaných ryb apod. Za 6 – 12 měsíců se podává 2. dávka a tato očkováním navozená imunita proti žloutence je dlouhodobá. Přeočkování není nutné.

K dostání jsou i kombinované vakcíny poskytující ochranu zároveň proti typu B. V České republice je očkování proti žloutence typu B od roku 2001 zařazeno do dětských očkovacích programů. Očkují se kojenci v 1. roce života a děti ve věku 12 let. U rizikových skupin je preventivní očkování proti žloutence možné na vlastní žádost. Očkování se provádí celkem třemi dávkami, které se podávají v odstupu 1 měsíce a 6 až 12 měsíců. Po očkování se vytváří imunitní paměť, takže přeočkování není nutné. Očkovaný jedinec je chráněn po celý život. Účinná očkovací látka proti hepatitidě C zatím bohužel nebyla vyrobena. Očkování proti žloutence typu C tak není možné.

Pokud nemoc propukne, v prvé řadě je nutná přísná izolace od ostatních osob – tj. karanténa na infekčním oddělení. Léčba spočívá v klidovém režimu a dietě, která pokračuje ještě minimálně rok po propuštění z nemocnice. Důležité je vyvarovat se zejména přepáleným tukům a alkoholu a zajistit tělu dostatek bílkovin a cukrů. Nebezpečí žloutenky spočívá v možné absenci příznaků a v chronické formě, která vede k cirhóze jater a smrti pacienta.

Cena vakcín na očkování proti žloutence

Očkování proti virové žloutence typu A není hrazeno státem, cena vakcíny se pohybuje kolem 1000 Kč za dávku. Cena vakcíny na očkování proti řloutence typu B je kolem 800 Kč. Většina zdravotních pojišťoven přispívá na kombinovanou vakcínu okolo 500 Kč. Děti jsou od 1. ledna 2007 očkovány proti hepatitidě typu B tzv. hexavakcínou hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění.


Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!