Očkování na cesty

Očkování před zahraniční cestou může být povinné nebo doporučené. Například očkování proti žluté zimnici je povinné do vybraných států Afriky a Jižní Ameriky, pro poutníky do Saudské Arábie do Mekky a Mediny je zase povinné v době svátků očkování proti meningokoku, apod. Výběr správných antimalarik nebo vakcín závisí na mnoha faktorech. Kromě země, do které cestujeme, je velmi důležitý charakter a délka pobytu, způsob cestování, náš zdravotní stav a stupeň proočkovanosti, zejména proti tetanu, záškrtu, dětské obrně a spalničkám. Podrobné informace poskytují tzv. očkovací střediska či centra cestovní medicíny. Ceny za očkování na cesty jsou závislé na ceně vakcíny a ceně úkonu. Vakcína by měla být podána minimálně měsíc před plánovaným odjezdem.

Proti čemu se očkovat před cestou?

Nemoci, proti kterým bychom se na cestách měli chránit očkováním, můžeme rozdělit do tří kategorií:

Žlutá zimnice je virové onemocnění přenášené komáry, zdrojem viru jsou opice a člověk. Očkování je v některých zemích povinné a vstup do země je možný teprve s platným potvrzením o očkování starším deseti dnů. Nejčastěji se žlutá zimnice vyskytuje v Africe a Jižní Americe. Vakcína poskytuje ochranu na 10 let.

Virus vztekliny se přenáší slinami, k přenosu dochází přes poraněnou kůži, nejčastěji při kousnutí nakaženým zvířetem. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí šesti dnů až deseti týdnů. Vir napadá centrální nervový systém, způsobuje bolest hlavy a svalů, úzkost, halucinace, později agresivitu a zuřivost. Klasickým příznakem je hydrofobie způsobená ochrnutím polykacích svalů. Dalšími projevy jsou nespavost a nadměrné slinění. Vzteklina ve většině případů končí smrtí. Při očkování se podávají 3 dávky vakcíny během měsíce s přeočkováním po jednom roce. Ochrana trvá 2 až 5 let. Při pokousání jakýmkoli zvířetem je nezbytné přeočkování, které je jedinou možnou ochranou, neboť účinná léčba dosud nebyla nalezena. I očkovaný člověk v tomto případě dostane 1 až 2 dávky vakcíny.

Břišní tyf je bakteriálního původu a přenáší se kontaminovanými potravinami či kontaktem s nakaženým člověkem. Rizikovými oblastmi s jeho výskytem jsou tropy a subtropy. Očkovací látka se nejčastěji podává v jediné dávce, která zajistí ochranu na tři roky. Proti záškrtu se očkují osoby starší 40 let při cestách do Ruska a Afriky v případě, že jim nebylo v dětství provedeno povinné očkování. Podobné je to s očkováním proti dětské obrně – dospělým cestovatelům se doporučuje do Afriky, Indie či Asie dle charakteru cesty a věku klienta. Bakterie cholery způsobuje těžké průjmy, nevolnost, dehydrataci. Nejčastěji se vyskytuje v Indii, Asii, Africe a Jižní Americe. Děti do 6ti let se očkují třemi dávkami, ostatní dvěma. Ochrana trvá dva roky. Japonská encefalitida pochází od prasat a ptáků, přenos zajišťují komáři. Mezi nejrizikovější oblasti patří Indie, Nepál, Bangladéš, Čína, Japonsko, Vietnam, Filipíny. Malárie se vyskytuje ve více než 100 zemích světa. Nejrizikovější jsou oblasti střední a Jižní Ameriky, Afriky, Jižní Asie, Středního východu a Oceánie. K nakažení dochází při poštípání komárem nebo moskytem infikovaným parazitem této nemoci. Ta se projevuje vysokou horečkou, zimnicí, objevují se nausea, zvracení a průjmy. Malárie může zapříčinit také chudokrevnost nebo žloutenku. Jako ochrana slouží antimalarika, která by si měl cestovatel vyžádat u svého lékaře 4 – 6 týdnů před plánovaným odjezdem.


Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!